Vaše internetové pripojenie je späť. Aby všetko fungovalo správne, kliknite pre opätovné načítanie stránky
Nie ste pripojení na internet. Skontrolujte svoje pripojenie a skúste to prosím znova.
Ponuka už žiaľ skončila, ale nižšie sme vám našli zopár podobných.
TOP STAV! Strieborná pamätná 500 Kčs Matica Proof 1988 !Jinde KUP HNEĎ! - Numizmatika
TOP STAV! Strieborná pamätná 500 Kčs Matica Proof 1988 !Jinde KUP HNEĎ! - Numizmatika
TOP STAV! Strieborná pamätná 500 Kčs Matica Proof 1988 !Jinde KUP HNEĎ! - Numizmatika
TOP STAV! Strieborná pamätná 500 Kčs Matica Proof 1988 !Jinde KUP HNEĎ! - Numizmatika
TOP STAV! Strieborná pamätná 500 Kčs Matica Proof 1988 !Jinde KUP HNEĎ! - Numizmatika
TOP STAV! Strieborná pamätná 500 Kčs Matica Proof 1988 !Jinde KUP HNEĎ! - Numizmatika
1 z 5

TOP STAV! Strieborná pamätná 500 Kčs Matica Proof 1988 !Jinde KUP HNEĎ!

Zobraziť originál 
Skončené
10 prihadzovalo
246,42 €
Ukončené v nedeľu 25. 2. 2024, 21:45:00
Vyhrané používateľom L...3
Bezpečné prihadzovanie s Aukro Ochranou kupujúcich
Nakupujete od overeného predajcu
Doprava a platba
Packeta na výdajné miesto Od 3,98 €
Kartou online
Hotovo pri prevzatí
Bankovým prevodom
Podrobnosti
TOP STAV! Strieborná pamätná 500 Kčs Matica Proof 1988 !Jinde KUP HNEĎ!
Popis predmetu

V této aukci je vystavená mince od 1 Kč..

Pokud byste chtěli minci koupit ihned nebo nabídnout svoji cenu, podívejte se prosím na moji druhou aukci, kde je to možné. Končí o 30 minut dříve než tato aukce.

Nabízím vzácnou československou stříbrnou pamětní 500 Kčs PROOF vydanou ČSSR ke 125. výročí založení Matice Slovenské. Mince i krabička v TOP SBĚRATELSKÉM STAVU! Originální krabička s neporušenou pečetí - foto skutečné mince.


Osobní předání v Praze 8 nebo poslání poštou po předchozí platbě na účet. Při zakoupení více mincí na ostatních mých aukcích - jedno poštovné!

Nominál: 500 Kčs

Průměr: 40 mm

Hmotnost: 24 g

Materiál: 900/1000 Ag

Provedení: PROOF

Vydáno: 4.697 kusů

Autor: Ján Kulich

Emise: 1988

Emitent: ČSSR

Matica slovenská

je slovenské národní kulturní sdružení se sídlem v Martině. Od roku 2010 je předsedou Matice slovenské Marián Tkáč. První zmínku o potřebě založit Matici slovenskou vyslovil v listě Jánu Kollárovi roku 1827 Pavel Josef Šafařík a to v reakci na nedávno založenou Matici srbskou, která jako první slovanská matice vznikla o rok dříve (1826). Od roku 1831 existovala Matice česká, což dalo Slovákům konkrétní představu ohledně toho, jak by mohla Matice vypadat. Myšlenky se chopili revolučně naladění štúrovci, kteří měli v programu svého kroužku Vzájemnost (1837) i založení Matice slovenské. Jejich plány se však neuskutečnily. Vznik slovenské Matice v roce 1863 byl výsledkem snah slovensky orientovaných demokratů na martinském Memorandovém shromáždění roku 1861. Zde byl ustanoven dočasný přípravný výbor, který poměrně pružně vypracoval návrh stanov spolku a již 1. srpna 1861 je předložil ke schválení uherské místodržitelské radě. Výbor inicioval i rozsáhlou národní sbírku na matiční fond, která probíhala velmi úspěšně. Většina dárců sice byli chudí zemědělci či řemeslníci, kteří obvykle dávali jen po jednom krejcaru, časem jich však byly tisíce, a jejich dary tak za dva roky narostly do výše padesáti tisíce zlatých. Větší starosti měl výbor s hledáním sídla Matice. Původně bylo vybráno Brezno, jehož městská rada dala přípravnému výboru i předběžný souhlas. Na zásah maďarského komisaře Zvolenské župy Jozefa Havase však své rozhodnutí odvolalo. Po delším hledání nakonec padla volba na memorandový Martin, který v dubnu 1862 ohlásil, že příjme Matici slovenskou do svého lůna. Na konečné schválení stanov však bylo třeba čekat ještě jeden rok. Spolu s matiční akcí probíhaly na Slovensku i velké přípravy oslav tisíciletého jubilea příchodu Cyrila a Metodeje na Velkou Moravu. V přípravě oslav se angažovali hlavně Andrej Ľudovít Radlinský a Štefan Moyzes. Slovenští biskupové byli vyzváni k aktivní účasti, ale ostřihomský arcibiskup Jan Scitovský udělal vše pro to, aby se oslavy neuskutečnily. Nitranský biskup byl zastrašen (centrem národních oslav se měla stát Nitra), takže se větší oslavy konaly jen v bystrické a spišské diecézi. Přesto, že jubileum nakonec nebylo tak slavné, jak se plánovalo, se stalo velkou manifestací národního uvědomění. Přispěly k tomu i velké poutě na Moravu, zejména na Velehrad, kde oslavy nabraly skutečný česko-slovenský a slovanský charakter. V té době se Velehrad stal mekkou slovenských poutníků a místem, kde se utužovalo bratrství Čechů, Moravanů a Slováků. Vyvrcholením cyrilometodějských oslav bylo první valné shromáždění Matice slovenské, které se konalo 4. srpna 1863 v Martine, v návaznosti na to, že císař František Josef I. koncem května potvrdil stanovy spolku. Zakládající valné shromáždění se stalo velkou národní manifestací. Moyzesova cesta z Banské Bystrice do Martina připomínala triumfální pochod. Obyvatelstvo obcí, kterými procházel, mu připravovalo nadšené uvítání. Martinských oslav se nakonec účastnilo ještě víc lidí než memorandového shromáždění. Na prvním pracovním zasedání členů Matice byl zvolen první matiční výbor. Předsedou se stal Štefan Moyzes, místopředsedové Karol Kuzmany a Jan Országh, tajemníkem Pavel Mudroň a Michal Chrastek, pokladníkem Tomáš Červeňa. Jan Francisci byl za zásluhy při získávání povolení ke vzniku Matice vybaven titulem čestného předsedy. Podle stanov měla Matice sdružovat slovenské kulturní, osvětové a vědecké pracovníky, podporovat rozvoj slovenské literatury a umění, organizovat osvětovou činnost, starat se o rozvoj vzdělání slovenského lidu a pozdvihovat národní sebevědomí. Tyto cíle, ač jen částečně dle daných prostředků a okolností, také MS plnila. Velkou brzdou její činnosti se však stalo to, že nesměla zakládat místní pobočky, jak se to předpokládalo v původním návrhu stanov. I tak si však Matice za krátký čas získala autoritu vrcholné celonárodní kulturní instituce, která mohla reprezentovat národ i v zahraničí a navazovat styky s kulturními a vědeckými institucemi dalších, hlavně slovanských národů.

V této aukci je vystavená mince od 1 Kč.. Pokud byste chtěli minci koupit ihned nebo nabídnout svoji cenu, podívejte se prosím na moji druhou aukci, kde je to možné. Končí o 30 minut dříve než tato aukce. Nabízím vzácnou československou stříbrnou pamětní 500 Kčs PROOF vydanou ČSSR ke 125. výročí založení Matice Slovenské. Mince i krabička v TOP SBĚRATELSKÉM STAVU! Originální krabička s neporušenou pečetí - foto skutečné mince. Osobní předání v Praze 8 nebo poslání poštou po předchozí platbě na účet. Při zakoupení více mincí na ostatních mých aukcích - jedno poštovné! Nominál: 500 Kčs Průměr: 40 mm Hmotnost: 24 g Materiál: 900/1000 Ag Provedení: PROOF Vydáno: 4.697 kusů Autor: Ján Kulich Emise: 1988 Emitent: ČSSR Matica slovenská je slovenské národní kulturní sdružení se sídlem v Martině. Od roku 2010 je předsedou Matice slovenské Marián Tkáč. První zmínku o potřebě založit Matici slovenskou vyslovil v listě Jánu Kollárovi roku 1827 Pavel Josef Šafařík a to v reakci na nedávno založenou Matici srbskou, která jako první slovanská matice vznikla o rok dříve (1826). Od roku 1831 existovala Matice česká, což dalo Slovákům konkrétní představu ohledně toho, jak by mohla Matice vypadat. Myšlenky se chopili revolučně naladění štúrovci, kteří měli v programu svého kroužku Vzájemnost (1837) i založení Matice slovenské. Jejich plány se však neuskutečnily. Vznik slovenské Matice v roce 1863 byl výsledkem snah slovensky orientovaných demokratů na martinském Memorandovém shromáždění roku 1861. Zde byl ustanoven dočasný přípravný výbor, který poměrně pružně vypracoval návrh stanov spolku a již 1. srpna 1861 je předložil ke schválení uherské místodržitelské radě. Výbor inicioval i rozsáhlou národní sbírku na matiční fond, která probíhala velmi úspěšně. Většina dárců sice byli chudí zemědělci či řemeslníci, kteří obvykle dávali jen po jednom krejcaru, časem jich však byly tisíce, a jejich dary tak za dva roky narostly do výše padesáti tisíce zlatých. Větší starosti měl výbor s hledáním sídla Matice. Původně bylo vybráno Brezno, jehož městská rada dala přípravnému výboru i předběžný souhlas. Na zásah maďarského komisaře Zvolenské župy Jozefa Havase však své rozhodnutí odvolalo. Po delším hledání nakonec padla volba na memorandový Martin, který v dubnu 1862 ohlásil, že příjme Matici slovenskou do svého lůna. Na konečné schválení stanov však bylo třeba čekat ještě jeden rok. Spolu s matiční akcí probíhaly na Slovensku i velké přípravy oslav tisíciletého jubilea příchodu Cyrila a Metodeje na Velkou Moravu. V přípravě oslav se angažovali hlavně Andrej Ľudovít Radlinský a Štefan Moyzes. Slovenští biskupové byli vyzváni k aktivní účasti, ale ostřihomský arcibiskup Jan Scitovský udělal vše pro to, aby se oslavy neuskutečnily. Nitranský biskup byl zastrašen (centrem národních oslav se měla stát Nitra), takže se větší oslavy konaly jen v bystrické a spišské diecézi. Přesto, že jubileum nakonec nebylo tak slavné, jak se plánovalo, se stalo velkou manifestací národního uvědomění. Přispěly k tomu i velké poutě na Moravu, zejména na Velehrad, kde oslavy nabraly skutečný česko-slovenský a slovanský charakter. V té době se Velehrad stal mekkou slovenských poutníků a místem, kde se utužovalo bratrství Čechů, Moravanů a Slováků. Vyvrcholením cyrilometodějských oslav bylo první valné shromáždění Matice slovenské, které se konalo 4. srpna 1863 v Martine, v návaznosti na to, že císař František Josef I. koncem května potvrdil stanovy spolku. Zakládající valné shromáždění se stalo velkou národní manifestací. Moyzesova cesta z Banské Bystrice do Martina připomínala triumfální pochod. Obyvatelstvo obcí, kterými procházel, mu připravovalo nadšené uvítání. Martinských oslav se nakonec účastnilo ještě víc lidí než memorandového shromáždění. Na prvním pracovním zasedání členů Matice byl zvolen první matiční výbor. Předsedou se stal Štefan Moyzes, místopředsedové Karol Kuzmany a Jan Országh, tajemníkem Pavel Mudroň a Michal Chrastek, pokladníkem Tomáš Červeňa. Jan Francisci byl za zásluhy při získávání povolení ke vzniku Matice vybaven titulem čestného předsedy. Podle stanov měla Matice sdružovat slovenské kulturní, osvětové a vědecké pracovníky, podporovat rozvoj slovenské literatury a umění, organizovat osvětovou činnost, starat se o rozvoj vzdělání slovenského lidu a pozdvihovat národní sebevědomí. Tyto cíle, ač jen částečně dle daných prostředků a okolností, také MS plnila. Velkou brzdou její činnosti se však stalo to, že nesměla zakládat místní pobočky, jak se to předpokládalo v původním návrhu stanov. I tak si však Matice za krátký čas získala autoritu vrcholné celonárodní kulturní instituce, která mohla reprezentovat národ i v zahraničí a navazovat styky s kulturními a vědeckými institucemi dalších, hlavně slovanských národů.
Ponuka č. 7056787544 Vystavené 15.02. 21:02 Zobrazenie: 186