Svätováclavský 5 dukát 1931 v peknom stave!

Vzácný 5 dukát s nízkým výskytem na trhu.

Nominál: 5 Dukát

Raženo: 1 530 kusů

Materiál: Zlato 986/1000

Průměr: 34 mm

Váha: 17,455 g

Rok ražby: 1931

Mincovna: Kremnica

Mince nikdy nebyla opravovaná, neměla závěs ani sponu!

Zboží si lze prohlédnout v Olomouci.

Svatováclavský dukát je zlatá obchodní mince, která byla ražena od roku 1923 do roku 1939 v nominálech 1, 2, 5, 10 dukátů a měla připomínat důležitost a pevnost mladé měny Československé republiky. Na aversu mince je obraz vévody Václava na koni s mečem v pravici a palmovou ratolestí v levici. V pozadí je vlající korouhev, vpravo štít s orlicí. Po levé straně je vyznačen letopočet úmrtí vévody Václava „+929“ dole uprostřed je snítka lísková a pod ní znaky původců B-OŠ, dokola je nápis „Nedej zahynouti nám i budoucím“. Okraj je ozdoben perlovým věncem. Na reversu mince je malý znak republiky Československé s větví lípovou vpravo a dokola s nápisem "Republika Československá". Mezi štítem a nápisem je půda posetá body. Okraj je ozdoben perlovým věncem. Ražba československých, tzv. svatováclavských dukátů v době před II. světovou válkou měla velký význam. Československá republika se těmito ražbami představovala světu jako konsolidovaný, hospodářsky silný stát, který po osvobození z rakousko-uherského soustátí navazuje na svoje slavné dějiny, i dějiny mincovní. Obyvatelé Československa rádi kupovali tyto dukáty, byly to vhodné dary novorozeňatům ke křtu, poté k biřmování a k jiným významným dnům v životě jednotlivců, byla to také dobrá investice v době hospodářských výkyvů. Jejich ražba měla i vysloveně ideologický podtext, neboť tyto mince posilovaly národní uvědomění a sebevědomí, které byly národu zapotřebí v době II. světové války. I v tomto je jejich doposud nedoceněný význam.

Vzácný 5 dukát s nízkým výskytem na trhu. Nominál: 5 Dukát Raženo: 1 530 kusů Materiál: Zlato 986/1000 Průměr: 34 mm Váha: 17,455 g Rok ražby: 1931 Mincovna: Kremnica Mince nikdy nebyla opravovaná, neměla závěs ani sponu! Zboží si lze prohlédnout v Olomouci. Svatováclavský dukát je zlatá obchodní mince, která byla ražena od roku 1923 do roku 1939 v nominálech 1, 2, 5, 10 dukátů a měla připomínat důležitost a pevnost mladé měny Československé republiky. Na aversu mince je obraz vévody Václava na koni s mečem v pravici a palmovou ratolestí v levici. V pozadí je vlající korouhev, vpravo štít s orlicí. Po levé straně je vyznačen letopočet úmrtí vévody Václava „+929“ dole uprostřed je snítka lísková a pod ní znaky původců B-OŠ, dokola je nápis „Nedej zahynouti nám i budoucím“. Okraj je ozdoben perlovým věncem. Na reversu mince je malý znak republiky Československé s větví lípovou vpravo a dokola s nápisem "Republika Československá". Mezi štítem a nápisem je půda posetá body. Okraj je ozdoben perlovým věncem. Ražba československých, tzv. svatováclavských dukátů v době před II. světovou válkou měla velký význam. Československá republika se těmito ražbami představovala světu jako konsolidovaný, hospodářsky silný stát, který po osvobození z rakousko-uherského soustátí navazuje na svoje slavné dějiny, i dějiny mincovní. Obyvatelé Československa rádi kupovali tyto dukáty, byly to vhodné dary novorozeňatům ke křtu, poté k biřmování a k jiným významným dnům v životě jednotlivců, byla to také dobrá investice v době hospodářských výkyvů. Jejich ražba měla i vysloveně ideologický podtext, neboť tyto mince posilovaly národní uvědomění a sebevědomí, které byly národu zapotřebí v době II. světové války. I v tomto je jejich doposud nedoceněný význam.