Dezinfekcia - Predstierať šťastie chce trochu cviku

Jihočeská hardcore / punková kapela Dezinfekce se tuzemských pódiových prknech pohybuje již přes

třicet let. Právě tohle výročí měla koncem loňského roku oslavit narozeninovým koncertem a křtem

nového alba. Jenže kapela míní, a pandemická nařízení mění. Novinka drze pojmenovaná Předstírat

štěstí chce trochu cviku tak vychází až nyní, ale to nic nemění na její vnitřní síle. Naprosto perfektně

totiž navazuje tam, kde předchozí kritiky i fanoušky oceňované album Interval jistot skončilo, a

posunuje hranice tvorby téhle úderky zase o kus dál. V duchu sloganu samotné kapely „Vztek, pot a

decibely“ se tak posluchačům dostane tvrdého knockoutu v podobě neskutečného hudebního tlaku a

vnitřní nasranosti. Tohle je punk v ryzím slova smyslu, neboť pořád je na co nadávat, a pořád jsou

lidé, kteří vám hýbou žlučí. Kapela si rozhodně nebere servítky, přitom své poselství nepředkládá

s dětskou naivitou plnou prvoplánových hesel. Textová i hudební složka jsou dospělou záležitostí, jež

ukazuje vyzrálost kapely, kterou jim mohou mnozí závidět. Na nahrávku se povedlo přenést i

neskutečné nasazení, které kapela pravidelně předvádí na svých koncertech. Je sice teprve první

měsíc roku, ale ruku na srdce, moc lepších hardcore punkových desek už letos nevyjde!

Jihočeská hardcore / punková kapela Dezinfekce se tuzemských pódiových prknech pohybuje již přes třicet let. Právě tohle výročí měla koncem loňského roku oslavit narozeninovým koncertem a křtem nového alba. Jenže kapela míní, a pandemická nařízení mění. Novinka drze pojmenovaná Předstírat štěstí chce trochu cviku tak vychází až nyní, ale to nic nemění na její vnitřní síle. Naprosto perfektně totiž navazuje tam, kde předchozí kritiky i fanoušky oceňované album Interval jistot skončilo, a posunuje hranice tvorby téhle úderky zase o kus dál. V duchu sloganu samotné kapely „Vztek, pot a decibely“ se tak posluchačům dostane tvrdého knockoutu v podobě neskutečného hudebního tlaku a vnitřní nasranosti. Tohle je punk v ryzím slova smyslu, neboť pořád je na co nadávat, a pořád jsou lidé, kteří vám hýbou žlučí. Kapela si rozhodně nebere servítky, přitom své poselství nepředkládá s dětskou naivitou plnou prvoplánových hesel. Textová i hudební složka jsou dospělou záležitostí, jež ukazuje vyzrálost kapely, kterou jim mohou mnozí závidět. Na nahrávku se povedlo přenést i neskutečné nasazení, které kapela pravidelně předvádí na svých koncertech. Je sice teprve první měsíc roku, ale ruku na srdce, moc lepších hardcore punkových desek už letos nevyjde!