HRADY A ZÁMKY V ČESKOSLOVENSKU - Helfštýn - 1956 - TOP STAV

Helfštýn (též Helfštejn, německy Helfenstein [helfn̩štaɪ̯n]) je zřícenina hradu u Týna nad Bečvou v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR. Hrad je ve vlastnictví Olomouckého kraje, památku spravuje a provozuje Muzeum Komenského v Přerově.

Hrad byl založen na počátku čtrnáctého století. K jeho významnému rozšíření došlo nejpozději na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy patřil pánům z Kravař. Další rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu prováděli Pernštejnové od poslední čtvrtiny patnáctého století. Posledním rodem, který na hradě sídlil, se stali Bruntálští z Vrbna, za nichž byl dokončen rozsáhlý renesanční palác. Na počátku třicetileté války byl hrad krátce obsazen stavovským vojskem, ale později na něm sídlila císařská posádka, která odolala dvěma obléháním. V pozdějších dobách byl hrad využíván již jen k vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral. V polovině devatenáctého století proběhly první úpravy, jejichž cílem bylo zpřístupnění zříceniny návštěvníkům a pořádání kulturních akcí. Památkové úpravy ze druhé poloviny dvacátého století narušily historický vzhled a přizpůsobily zříceninu pro potřeby každoročního setkání uměleckých kovářů Hefaiston.

Helfštýn (též Helfštejn, německy Helfenstein [helfn̩štaɪ̯n]) je zřícenina hradu u Týna nad Bečvou v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR. Hrad je ve vlastnictví Olomouckého kraje, památku spravuje a provozuje Muzeum Komenského v Přerově. Hrad byl založen na počátku čtrnáctého století. K jeho významnému rozšíření došlo nejpozději na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy patřil pánům z Kravař. Další rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu prováděli Pernštejnové od poslední čtvrtiny patnáctého století. Posledním rodem, který na hradě sídlil, se stali Bruntálští z Vrbna, za nichž byl dokončen rozsáhlý renesanční palác. Na počátku třicetileté války byl hrad krátce obsazen stavovským vojskem, ale později na něm sídlila císařská posádka, která odolala dvěma obléháním. V pozdějších dobách byl hrad využíván již jen k vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral. V polovině devatenáctého století proběhly první úpravy, jejichž cílem bylo zpřístupnění zříceniny návštěvníkům a pořádání kulturních akcí. Památkové úpravy ze druhé poloviny dvacátého století narušily historický vzhled a přizpůsobily zříceninu pro potřeby každoročního setkání uměleckých kovářů Hefaiston.