MODRÝ ARAGONIT-fazet.šperk. drahokam, 2,90 Ct AFGANISTAN

2,90 ct ultra vzácný MODRÝ ARAGONIT - horní řez fazetovaný šperk.drahokam. Vel.5mm4mm4mm.  Krásná sytá barva. Helmand AfgánistánAragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3. Typická barva je bílá, šedá, hnědá, modravá, žlutobílá. Název poprvé použil Werner roku 1796 podle místa původu, uznán IMA. Soustava je ortorombická (kosočtverečná)Aragonit neboli uhličitan vápenatý je tzv. příbuzný vápence. Má naprosto stejné složení, ale oproti vápenci vytváří jinou krystalovou strukturu. Aragonit vzniká při nízkoteplotních a připovrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Recentní je v sedimentech či je přítomen jako složka krápníků.Podmínky vzniku aragonitu:pomalé prosakování a vzlínání vody

pomalý rovnovážný únik CO2 z roztoku

přítomnost okrů po zvětrávání ankeritu (regulátor vlhkosti vzduchu)

přítomnost kationtů stroncia (Sr), manganu (Mn) a železa (Fe)

Tvoří krátce či dlouze prismatické krystaly, sloupcovité či vláknité krystaly, tvoří stébelnaté, pizolitické (hrachovec) či vřídlovcovité (vřídlovec) agregáty. Jsou známy dvojčaté srůsty dle [110], ojediněle je znám srůst tří krystalů, čímž vzniká pseudohexagonální vzhled.Fyzikální vlastnostiTvrdost 3,5-4 (Mo), hustota 2,94 g/cm3. Štěpnost je zřetelná podle {010}. Není radioaktivní, má lasturnatý lom. Diamagnetický.[1][2]Optické vlastnostiBarvy je bílé, šedé, žlutobílé, nazelenalý, načervenalý, žlutobílý, modravý, fialový, též bezbarvý. Je průhledný až průsvitný, pleochroismus není znám, je termoluminiscenční. Vryp bílý či bezbarvý. Lesk skelný na plochách krystalů, smolný na lomových plochách.

2,90 ct ultra vzácný MODRÝ ARAGONIT - horní řez fazetovaný šperk.drahokam. Vel.5mm4mm4mm. Krásná sytá barva. Helmand AfgánistánAragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3. Typická barva je bílá, šedá, hnědá, modravá, žlutobílá. Název poprvé použil Werner roku 1796 podle místa původu, uznán IMA. Soustava je ortorombická (kosočtverečná)Aragonit neboli uhličitan vápenatý je tzv. příbuzný vápence. Má naprosto stejné složení, ale oproti vápenci vytváří jinou krystalovou strukturu. Aragonit vzniká při nízkoteplotních a připovrchových podmínkách, je pozdním minerálem hydrotermálních ložisek a epitermálních žil, hojný je na termálních pramenech a gejzírech. Vzniká při rozkladu vápenatých čedičů a jejich láv autohydratací. Recentní je v sedimentech či je přítomen jako složka krápníků.Podmínky vzniku aragonitu:pomalé prosakování a vzlínání vody pomalý rovnovážný únik CO2 z roztoku přítomnost okrů po zvětrávání ankeritu (regulátor vlhkosti vzduchu) přítomnost kationtů stroncia (Sr), manganu (Mn) a železa (Fe) Tvoří krátce či dlouze prismatické krystaly, sloupcovité či vláknité krystaly, tvoří stébelnaté, pizolitické (hrachovec) či vřídlovcovité (vřídlovec) agregáty. Jsou známy dvojčaté srůsty dle [110], ojediněle je znám srůst tří krystalů, čímž vzniká pseudohexagonální vzhled.Fyzikální vlastnostiTvrdost 3,5-4 (Mo), hustota 2,94 g/cm3. Štěpnost je zřetelná podle {010}. Není radioaktivní, má lasturnatý lom. Diamagnetický.[1][2]Optické vlastnostiBarvy je bílé, šedé, žlutobílé, nazelenalý, načervenalý, žlutobílý, modravý, fialový, též bezbarvý. Je průhledný až průsvitný, pleochroismus není znám, je termoluminiscenční. Vryp bílý či bezbarvý. Lesk skelný na plochách krystalů, smolný na lomových plochách.