Rakúska 20 Koruna 1893 BZ, František Jozef I., zlatá minca, aUNC
alebo
camera_altProdám historickou rakouskou 20 Korunu BZ z roku 1893. Stav viz foto!
- Nominál: 20 Koruna
- Materiál: Zlato 900/1000
- Náklad: 7 872 023 kusů
- Průměr: 21 mm
- Váha: 6,775 g
- Mincovna: Vídeň
Skvrny a flíčky, neboli zlatá rez, jsou způsobené kontaminací stříbrem a nejedná se o vadu mince! Dle analýzy a výzkumu, který byl podporován Rakouskou mincovnou se zjistilo, že skvrny na zlatých mincích se skládají z Ag2S (sulfid stříbrný). Zbarvení Ag2S je poté závislé na dalších okolnostech (od rudé až po tmavě šedou). U mincích s ryzostí 900 a 986 lze dle výzkumu předpokládat, že stříbro se ze slitiny oddělilo směrem k povrchu. Dalším způsobem, jak mohlo ke kontaminaci dojít, bylo, že některé stříbrné částice, ponechané na použitých nástrojích v rámci výrobního procesu stříbrných mincí, byly mechanicky přeneseny na povrch zlata. To by se mohlo odehrát v průběhu mletí, válcování apod. Později se pak nečistoty ve vzduchu, které obsahují síru (např. H2S), mohli zachytit na zlaté minci a způsobit tvorbu Ag2S na jejím povrchu. Z popisu je tedy zřejmé, že mince které na sobě tyto skvrny mají, nebyli nijak chemicky ani mechanicky čištěny a dodávají tak minci na autentičnosti.
Prodám historickou rakouskou 20 Korunu BZ z roku 1893. Stav viz foto! Nominál: 20 Koruna Materiál: Zlato 900/1000 Náklad: 7 872 023 kusů Průměr: 21 mm Váha: 6,775 g Mincovna: Vídeň Skvrny a flíčky, neboli zlatá rez, jsou způsobené kontaminací stříbrem a nejedná se o vadu mince! Dle analýzy a výzkumu, který byl podporován Rakouskou mincovnou se zjistilo, že skvrny na zlatých mincích se skládají z Ag2S (sulfid stříbrný). Zbarvení Ag2S je poté závislé na dalších okolnostech (od rudé až po tmavě šedou). U mincích s ryzostí 900 a 986 lze dle výzkumu předpokládat, že stříbro se ze slitiny oddělilo směrem k povrchu. Dalším způsobem, jak mohlo ke kontaminaci dojít, bylo, že některé stříbrné částice, ponechané na použitých nástrojích v rámci výrobního procesu stříbrných mincí, byly mechanicky přeneseny na povrch zlata. To by se mohlo odehrát v průběhu mletí, válcování apod. Později se pak nečistoty ve vzduchu, které obsahují síru (např. H2S), mohli zachytit na zlaté minci a způsobit tvorbu Ag2S na jejím povrchu. Z popisu je tedy zřejmé, že mince které na sobě tyto skvrny mají, nebyli nijak chemicky ani mechanicky čištěny a dodávají tak minci na autentičnosti.