Sklenená váza - Josef Hospodka - hutnícke sklo - výška 34cm

Hospodka se zařadil k průkopníkům autorského foukaného skla svou kolekcí lahví.[6] Uplatnil staré techniky, ale nalezl nová tvarová i barevná řešení odpovídající modernímu pojetí skla.[7] Byl také prvním žákem Holečkova ateliéru na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, který začal pracovat s hutním sklem.[2]Jako ředitel sklárny v Chřibské zavedl do výroby metodu odstředivého lití. Tato unikátní technologie představovala nové technické možnosti výroby s užitím hutního skla a posunula celý sklářský obor dopředu.[8] Masivní a barevné Hospodkovy vázy z hutního skla z přelomu šedesátých let získaly mezinárodní ocenění, ale nikdy nebyly ve věštím měřítku vyráběny. Méně známé jsou jeho vázy z geometrickými vzory ze vzduchových bublinek[9], které Hospodka navrhl ve spolupráci se sklářským mistrem Václavem Šlajerem v polovině šedesátých let,[10] nebo hutní sklo zdobené nálepy.[11] Roku 1964 navrhl pohár k 550. výročí založení sklárny v Chřibské.[12]Hospodka se od roku 1940 zabýval také podmalbou na skle, ale více začal tuto techniku užívat teprve v 60. letech

Hospodka se zařadil k průkopníkům autorského foukaného skla svou kolekcí lahví.[6] Uplatnil staré techniky, ale nalezl nová tvarová i barevná řešení odpovídající modernímu pojetí skla.[7] Byl také prvním žákem Holečkova ateliéru na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, který začal pracovat s hutním sklem.[2]Jako ředitel sklárny v Chřibské zavedl do výroby metodu odstředivého lití. Tato unikátní technologie představovala nové technické možnosti výroby s užitím hutního skla a posunula celý sklářský obor dopředu.[8] Masivní a barevné Hospodkovy vázy z hutního skla z přelomu šedesátých let získaly mezinárodní ocenění, ale nikdy nebyly ve věštím měřítku vyráběny. Méně známé jsou jeho vázy z geometrickými vzory ze vzduchových bublinek[9], které Hospodka navrhl ve spolupráci se sklářským mistrem Václavem Šlajerem v polovině šedesátých let,[10] nebo hutní sklo zdobené nálepy.[11] Roku 1964 navrhl pohár k 550. výročí založení sklárny v Chřibské.[12]Hospodka se od roku 1940 zabýval také podmalbou na skle, ale více začal tuto techniku užívat teprve v 60. letech