Stříbrná mince 100 Kčs 1984 Antonín Zápotocký, perfektní stav!
Vzácná stříbrná mince 100 Kč, Antonín Zápotocký, 1984, perfektní stav!
Autor: Jan Simota
Materiál: Stříbro
Váha: 9,00 g
Ryzost: 500 / 1000
Průměr: 29 mm
Provedení: B.K
Líc: státní znak, po jeho stranách označení hodnoty "100-Kčs", pod ním třířádkový nápis "ČESKOSLOVENSKÁ/SOCIALISTICKÁ/REPUBLIKA".
Rub: tříčtvrteční portrét prezidenta zprava, opis "ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ" a letopočty "1884-1984", rozdělené vavřínovou snítkou. Sign."S". související produkty
Osobní předání v Praze 8 nebo poslání poštou po předchozí platbě na účet.
Při zakoupení více mincí na ostatních mých aukcích - jedno poštovné!
Antonín Zápotocký (19. prosince 1884 - 13. listopadu 1957) – český politik a komunistický funkcionář. Později se stal československým prezidentem. Antonín Zápotocký se narodil v Zákolanech nedaleko Kladna. Jeho otcem byl dělnický aktivista a spoluzakladatel sociálnědemokratické strany Ladislav Zápotocký. Antonín se vyučil kameníkem a brzy se zapojil do politiky: působil jako funkcionář v sociální demokracii, od roku 1911 až do začátku první světové války pak pracoval jako redaktor stranického listu Svoboda. Po vypuknutí konfliktu narukoval a byl odvelen na frontu. Účastnil se bojů v Haliči, Srbsku i na italské frontě. Po válce se vrátil k činnosti v sociální demokracii, angažoval se ve frakci, z níž později vznikla KSČ. Patřil k hlavním organizátorům generální stávky na Kladensku v prosinci 1920, za což byl na devět měsíců vězněn. Po propuštění vstoupil do Komunistické strany a zakrátko se stal jejím generálním tajemníkem. Ve třicátých letech působil v komunistických rudých odborech, organizoval hornickou mosteckou stávku (1932), která vešla do dějin, jako jeden z největších protestů v meziválečné Evropě. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se Zápotocký i s manželkou pokusil emigrovat do Sovětského svazu, na hranici byl však zadržen a po celou válku vězněn. Nejprve na pražském Pankráci, pak v Drážďanech a nakonec v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Po osvobození se naplno zapojil do politického života. Stal se předsedou Ústřední rady odborů, poslancem a členem Ústředního výboru KSČ. Po převratu v roce 1948 se stal předsedou československé vlády a po smrti Klementa Gottwalda v roce 1953 prezidentem republiky. Antonín Zápotocký byl také spisovatelem, dvě jeho nejznámější díla Vstanou noví bojovníci a Rudá záře nad Kladnem, byla zfilmována. Jako vysoký státní představitel nesl odpovědnost za zločinné praktiky totalitního režimu. Mezi značnou částí obyvatelstva byl však díky svému skromnému vystupování, i díky nekritické chvále médií podřízených komunistické straně, poměrně oblíben.
Vzácná stříbrná mince 100 Kč, Antonín Zápotocký, 1984, perfektní stav! Autor: Jan Simota Materiál: Stříbro Váha: 9,00 g Ryzost: 500 / 1000 Průměr: 29 mm Provedení: B.K Líc: státní znak, po jeho stranách označení hodnoty "100-Kčs", pod ním třířádkový nápis "ČESKOSLOVENSKÁ/SOCIALISTICKÁ/REPUBLIKA". Rub: tříčtvrteční portrét prezidenta zprava, opis "ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ" a letopočty "1884-1984", rozdělené vavřínovou snítkou. Sign."S". související produkty Osobní předání v Praze 8 nebo poslání poštou po předchozí platbě na účet. Při zakoupení více mincí na ostatních mých aukcích - jedno poštovné! Antonín Zápotocký (19. prosince 1884 - 13. listopadu 1957) – český politik a komunistický funkcionář. Později se stal československým prezidentem. Antonín Zápotocký se narodil v Zákolanech nedaleko Kladna. Jeho otcem byl dělnický aktivista a spoluzakladatel sociálnědemokratické strany Ladislav Zápotocký. Antonín se vyučil kameníkem a brzy se zapojil do politiky: působil jako funkcionář v sociální demokracii, od roku 1911 až do začátku první světové války pak pracoval jako redaktor stranického listu Svoboda. Po vypuknutí konfliktu narukoval a byl odvelen na frontu. Účastnil se bojů v Haliči, Srbsku i na italské frontě. Po válce se vrátil k činnosti v sociální demokracii, angažoval se ve frakci, z níž později vznikla KSČ. Patřil k hlavním organizátorům generální stávky na Kladensku v prosinci 1920, za což byl na devět měsíců vězněn. Po propuštění vstoupil do Komunistické strany a zakrátko se stal jejím generálním tajemníkem. Ve třicátých letech působil v komunistických rudých odborech, organizoval hornickou mosteckou stávku (1932), která vešla do dějin, jako jeden z největších protestů v meziválečné Evropě. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se Zápotocký i s manželkou pokusil emigrovat do Sovětského svazu, na hranici byl však zadržen a po celou válku vězněn. Nejprve na pražském Pankráci, pak v Drážďanech a nakonec v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Po osvobození se naplno zapojil do politického života. Stal se předsedou Ústřední rady odborů, poslancem a členem Ústředního výboru KSČ. Po převratu v roce 1948 se stal předsedou československé vlády a po smrti Klementa Gottwalda v roce 1953 prezidentem republiky. Antonín Zápotocký byl také spisovatelem, dvě jeho nejznámější díla Vstanou noví bojovníci a Rudá záře nad Kladnem, byla zfilmována. Jako vysoký státní představitel nesl odpovědnost za zločinné praktiky totalitního režimu. Mezi značnou částí obyvatelstva byl však díky svému skromnému vystupování, i díky nekritické chvále médií podřízených komunistické straně, poměrně oblíben.