Svätováclavský Dukát 1933, veľmi pekný

Ročník: 1933

Nominál: 1 dukát

Ryzost zlata: Au 986/1000

Hmotnost: 3,49 g

Průměr: 19,75 mm

Pěkný stav, drobná hranka na 6. hodině z reverzu viz foto.

Mince nikdy nebyla opravovaná, neměla závěs ani sponu.

Svatováclavský dukát je zlatá obchodní mince, která byla ražena od roku 1923 do roku 1939. Byl ražen v nominálech 1, 2, 5, 10 dukátů a měl připomínat důležitost a pevnost mladé měny Československé republiky. Na aversu mince je obraz vévody Václava, oděného do drátěné košile a opásaného mečem s pláštěm a kožišinovou čepicí, držící v pravici vlající korouhev a v levici štít s orlicí. Postava je nad koleny ukončena pěti obloučky. Vedle nich jsou značky původců, vlevo O š, vpravo B, dokola je nápis „Nedej zahynouti nám i budoucím“. Okraj je ozdoben perlovým věncem. Na reversu mince je malý znak Československé republiky s dvojitou snítkou lípovou po obou stranách štítu a dokola s nápisem "Republika Československá". Mezi štítem a nápisem jsou obloučky. Okraj je ozdoben perlovým věncem. Ražba československých, tzv. svatováclavských dukátů v době před II. světovou válkou měla velký význam. Československá republika se těmito ražbami představovala světu jako konsolidovaný, hospodářsky silný stát, který po osvobození z rakousko-uherského soustátí navazuje na svoje slavné dějiny, i dějiny mincovní. Obyvatelé Československa rádi kupovali tyto dukáty, byly to vhodné dary novorozeňatům ke křtu, poté k biřmování a k jiným významným dnům v životě jednotlivců, byla to také dobrá investice v době hospodářských výkyvů. Jejich ražba měla i vysloveně ideologický podtext, neboť tyto mince posilovaly národní uvědomění a sebevědomí, které byly národu zapotřebí v době II. světové války. I v tomto je jejich doposud nedoceněný význam. 

Ročník: 1933 Nominál: 1 dukát Ryzost zlata: Au 986/1000 Hmotnost: 3,49 g Průměr: 19,75 mm Pěkný stav, drobná hranka na 6. hodině z reverzu viz foto. Mince nikdy nebyla opravovaná, neměla závěs ani sponu. Svatováclavský dukát je zlatá obchodní mince, která byla ražena od roku 1923 do roku 1939. Byl ražen v nominálech 1, 2, 5, 10 dukátů a měl připomínat důležitost a pevnost mladé měny Československé republiky. Na aversu mince je obraz vévody Václava, oděného do drátěné košile a opásaného mečem s pláštěm a kožišinovou čepicí, držící v pravici vlající korouhev a v levici štít s orlicí. Postava je nad koleny ukončena pěti obloučky. Vedle nich jsou značky původců, vlevo O š, vpravo B, dokola je nápis „Nedej zahynouti nám i budoucím“. Okraj je ozdoben perlovým věncem. Na reversu mince je malý znak Československé republiky s dvojitou snítkou lípovou po obou stranách štítu a dokola s nápisem "Republika Československá". Mezi štítem a nápisem jsou obloučky. Okraj je ozdoben perlovým věncem. Ražba československých, tzv. svatováclavských dukátů v době před II. světovou válkou měla velký význam. Československá republika se těmito ražbami představovala světu jako konsolidovaný, hospodářsky silný stát, který po osvobození z rakousko-uherského soustátí navazuje na svoje slavné dějiny, i dějiny mincovní. Obyvatelé Československa rádi kupovali tyto dukáty, byly to vhodné dary novorozeňatům ke křtu, poté k biřmování a k jiným významným dnům v životě jednotlivců, byla to také dobrá investice v době hospodářských výkyvů. Jejich ražba měla i vysloveně ideologický podtext, neboť tyto mince posilovaly národní uvědomění a sebevědomí, které byly národu zapotřebí v době II. světové války. I v tomto je jejich doposud nedoceněný význam.