Veľké foto letec RAF František Truhlář

V roce 1940 František Truhlář opustil Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Libanon se dostal do Francie. Po kapitulaci Francie se dostal na palubě letounu Armstrong Whitworth Ensign do Anglie. K 2. srpnu 1940 byl zařazen do nově vznikající 311. československé bombardovací perutě RAF, pro nedostatek střelců absolvoval střelecký výcvik a byl zařazen do posádky S/Ldr Jana Veselého.První bojový let posádka absolvovala 8. října 1940, o 8 dní později, při jejich třetím bojovém letu však stroj při návratu havaroval poté, co se v mlze srazil s balónovou baráží.[1] Při havárii letounu zahynuli všichni členové posádky, kromě Františka Truhláře, který utrpěl těžké popáleniny. Po nehodě se dostal do péče plastického chirurga Archibalda H. McIndoea, který Truhláře několikrát operoval.

V nemocnici v East Grinsteadu se stal i členem Guinea Pig Clubu, tvořeného těžce popálenými spojeneckými letci a jejich lékaři. V East Grinsteadu se setkal s jiným těžce popáleným čs. letcem Josefem Koukalem.[2]Hrob F. Truhláře na lomnickém hřbitověPo více než roce se vrátil k 311. peruti, odkud však na vlastní žádost odešel do stíhacího výcviku, po kterém byl 1. září 1943 přiřazen k 312. československé stíhací peruti. 11. června 1944 při návratu z šedesátého operačního letu jeho letounu vysadil motor pro nedostatek paliva.[3]

 Nouzové přistání opět přežil a také utrpěl nové popáleniny. Opět podstoupil několik operací vedených Archibaldem H. McIndoem. V nemocnici prožil konec druhé světové války.Po válce[editovat | editovat zdroj]Do vlasti se F. Truhlář vrátil 1. prosince 1945 jako major. V roce 1946 se musel vrátit do Anglie, kde absolvoval ještě jednu operaci. Po návratu do Československa nastoupil jako zástupce velitele Leteckého pluku 12 v Praze - Kbelích. V Československu se také několikrát setkal s bezohledným chováním lidí, kteří měli na Truhlářovu znetvořenou tvář nešetrné narážky. To kontrastovalo s úctou, kterou popáleným letcům všeobecně vyjadřovali Britové.[4]3. prosince 1946 při letu Praha-Brno odbočil Truhlář z kurzu a letěl nad rodnou Lomnici. Při průletu nad obcí však zavadil křídlem o střechu jednoho z domů a zřítil se.[5] S ohledem na rozhovory s jeho kamarády se uvažovalo i sebevraždě, ale podle výpovědí svědků šlo spíše o leteckou nekázeň při předvádění výkrutu domácímu obecenstvu.[6]

Velikost fotky cca 130x 180 mm

V roce 1940 František Truhlář opustil Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Libanon se dostal do Francie. Po kapitulaci Francie se dostal na palubě letounu Armstrong Whitworth Ensign do Anglie. K 2. srpnu 1940 byl zařazen do nově vznikající 311. československé bombardovací perutě RAF, pro nedostatek střelců absolvoval střelecký výcvik a byl zařazen do posádky S/Ldr Jana Veselého.První bojový let posádka absolvovala 8. října 1940, o 8 dní později, při jejich třetím bojovém letu však stroj při návratu havaroval poté, co se v mlze srazil s balónovou baráží.[1] Při havárii letounu zahynuli všichni členové posádky, kromě Františka Truhláře, který utrpěl těžké popáleniny. Po nehodě se dostal do péče plastického chirurga Archibalda H. McIndoea, který Truhláře několikrát operoval. V nemocnici v East Grinsteadu se stal i členem Guinea Pig Clubu, tvořeného těžce popálenými spojeneckými letci a jejich lékaři. V East Grinsteadu se setkal s jiným těžce popáleným čs. letcem Josefem Koukalem.[2]Hrob F. Truhláře na lomnickém hřbitověPo více než roce se vrátil k 311. peruti, odkud však na vlastní žádost odešel do stíhacího výcviku, po kterém byl 1. září 1943 přiřazen k 312. československé stíhací peruti. 11. června 1944 při návratu z šedesátého operačního letu jeho letounu vysadil motor pro nedostatek paliva.[3] Nouzové přistání opět přežil a také utrpěl nové popáleniny. Opět podstoupil několik operací vedených Archibaldem H. McIndoem. V nemocnici prožil konec druhé světové války.Po válce[editovat | editovat zdroj]Do vlasti se F. Truhlář vrátil 1. prosince 1945 jako major. V roce 1946 se musel vrátit do Anglie, kde absolvoval ještě jednu operaci. Po návratu do Československa nastoupil jako zástupce velitele Leteckého pluku 12 v Praze - Kbelích. V Československu se také několikrát setkal s bezohledným chováním lidí, kteří měli na Truhlářovu znetvořenou tvář nešetrné narážky. To kontrastovalo s úctou, kterou popáleným letcům všeobecně vyjadřovali Britové.[4]3. prosince 1946 při letu Praha-Brno odbočil Truhlář z kurzu a letěl nad rodnou Lomnici. Při průletu nad obcí však zavadil křídlem o střechu jednoho z domů a zřítil se.[5] S ohledem na rozhovory s jeho kamarády se uvažovalo i sebevraždě, ale podle výpovědí svědků šlo spíše o leteckou nekázeň při předvádění výkrutu domácímu obecenstvu.[6] Velikost fotky cca 130x 180 mm