🌶️🌶️ZLATÝ DUKÁT JANA KAZIMÍRA II - 986AU - EXTR.NÍZKY NÁKL. DO 50 KS

ZLATÝ DUKÁT JAN KAZIMÍR

986au

3,5gr

Extrémně nízký náklad do 50 ks

Velmi precizně zpracované , nevídané a nevyskytujcí se .

DOPORUČUJI MÍT VE SVÉ SBÍRCE

Tento dukát je odkaz na slavný košický zlatý poklad ,a na fotografii je vidět jeho dechberucí velikost a podoba .

Košický zlatý poklad je soubor 2 920 zlatých mincí, tří zlatých medailí a zlatého renesančního řetězu objevený při kopání základů budovy finančního ředitelství na Hlavní ulici č. 68 v Košicích roku 1935. Unikátní sbírka, jež pochází z 15. až 17. století, je jedním z největších objevených zlatých pokladů na světě.Skladba pokladu[editovat | editovat zdroj]Poklad byl uložen do renesanční měděné schránky ve tvaru bochníku, která se skládá ze dvou do sebe zapadajících mís. Vrchní mísa je zdobena rytým loveckým motivem. Mohutný renesanční řetěz je dlouhý 2,14 metru a těžký 590 gramů.Nález obsahuje tři zlaté medaile. Dvě z let 1526 a 1544 s motivem na krále Ludvíka Jagellonského Nejvzácnější je třetí z roku 1541. Je dílem Kryštofa Fusse a je jezdeckou medailí krále Ferdinanda I. HabsburskéhoMezi mincemi se vyskytuje jedna, která nezapadá do souboru ostatních soudobých mincí. Je jí antická tráckámince. Může to však být i její keltská napodobenina.Ostatní soudobé mince jsou jednak domácí (Uhersko, Sedmihradsko), jednak zahraniční provenience (Nizozemsko, Čechy, Slezsko, Rakousko, Německo, Polsko, Itálie, Švédsko a Španělsko). Pocházejí až z osmdesáti různých evropských mincoven.Počet mincí jednotlivých států, resp. zvláštních teritorií:

Uhersko – 1181

Sedmihradsko – 257

Nizozemsko (provincie a města) – 1016

České země – 26

Slezsko – 22

Rakousko – 24

Salcburské arcibiskupství – 31

Německo (církevní světské panství, města) – 195

Polsko – 113

Švédsko – 7

Dánsko – 8

Anglie – 1

Belgie – 1

Francie – 2

Itálie – 22

Španělsko – 13

Původ pokladu

Nejmladší mince pokladu pochází z Kremnické mincovny z roku 1679. Podle toho, jakož i podle tehdejší politické situace v Košicích, se dá uschování pokladu datovat do let 1680–1682. Bylo to období rozmachu kuruckých hnutí v Horním Uhersku, jehož vůdce Imrich Tököly se pokoušel dobýt Košice. To se mu podařilo v roce 1682. Podle skladby mincí pokladu se dá usuzovat, že jeho majitelem byla zámožná postava – přívrženec Habsburků. Svědčí o tom i místo ukrytí pokladu před povstalci – administrativní budova Spišské komory na Hlavní ulici (dnes číslo 68), tedy hlavní finanční instituce s působností pro Horní Uhersko. Majitel cennosti ukryl ze strachu před odcizením pod podlahu sklepaJan II. Kazimír Vasa (22. března 1609, Krakov, Polsko – 16. prosince 1672) byl polský král v letech 1648–1668 a titulární král švédský v letech 1648–1660

Jan Kazimír se narodil jako druhý syn ze sedmi potomků polského krále Zikmunda III. a jeho druhé manželky Konstancie Habsburské, jeho starší bratr z tohoto manželství však zemřel již v batolecím věku.

V pořadí nástupnictví byl až druhý po svém bratrovi, Vladislavovi IV. Jan Kazimír byl vychováván jezuity, dostalo se mu vynikajícího vzdělání a jeho otec s ním počítal pro církevní kariéru. Přesto se proslavil jako vynikající vojevůdce, což prokázal ve válce o Smolensk, kde Poláci bojovali proti Rusku. Vedl několik diplomatických misí, při nichž uzavřel spojenectví Polska s Habsburskou říší a se Španělskem. Od španělského krále Filipa III. dokonce získal roku 1637 hodnost admirála. Při návratu, když cestoval přes Francii, byl roku 1638 zatčen na rozkaz kardinála Richelieua a uvězněn jako španělský vyzvědač. Vězněn byl dva roky, 1638–1640, po zásahu polského poselstva, které kvůli tomu přijelo do Paříže, však byl propuštěn. V roce 1646 obdržel od papeže kardinálskou hodnost, ačkoli neměl kněžské svěcení. Po nástupu na trůn se kardinálského titulu zřekl.

ZASÍLÁME I NA SVK A MOŽNÁ PLATBA V EUR

ZLATÝ DUKÁT JAN KAZIMÍR 986au 3,5gr Extrémně nízký náklad do 50 ks Velmi precizně zpracované , nevídané a nevyskytujcí se . DOPORUČUJI MÍT VE SVÉ SBÍRCE Tento dukát je odkaz na slavný košický zlatý poklad ,a na fotografii je vidět jeho dechberucí velikost a podoba . Košický zlatý poklad je soubor 2 920 zlatých mincí, tří zlatých medailí a zlatého renesančního řetězu objevený při kopání základů budovy finančního ředitelství na Hlavní ulici č. 68 v Košicích roku 1935. Unikátní sbírka, jež pochází z 15. až 17. století, je jedním z největších objevených zlatých pokladů na světě.Skladba pokladu[editovat | editovat zdroj]Poklad byl uložen do renesanční měděné schránky ve tvaru bochníku, která se skládá ze dvou do sebe zapadajících mís. Vrchní mísa je zdobena rytým loveckým motivem. Mohutný renesanční řetěz je dlouhý 2,14 metru a těžký 590 gramů.Nález obsahuje tři zlaté medaile. Dvě z let 1526 a 1544 s motivem na krále Ludvíka Jagellonského Nejvzácnější je třetí z roku 1541. Je dílem Kryštofa Fusse a je jezdeckou medailí krále Ferdinanda I. HabsburskéhoMezi mincemi se vyskytuje jedna, která nezapadá do souboru ostatních soudobých mincí. Je jí antická tráckámince. Může to však být i její keltská napodobenina.Ostatní soudobé mince jsou jednak domácí (Uhersko, Sedmihradsko), jednak zahraniční provenience (Nizozemsko, Čechy, Slezsko, Rakousko, Německo, Polsko, Itálie, Švédsko a Španělsko). Pocházejí až z osmdesáti různých evropských mincoven.Počet mincí jednotlivých států, resp. zvláštních teritorií: Uhersko – 1181 Sedmihradsko – 257 Nizozemsko (provincie a města) – 1016 České země – 26 Slezsko – 22 Rakousko – 24 Salcburské arcibiskupství – 31 Německo (církevní světské panství, města) – 195 Polsko – 113 Švédsko – 7 Dánsko – 8 Anglie – 1 Belgie – 1 Francie – 2 Itálie – 22 Španělsko – 13 Původ pokladu Nejmladší mince pokladu pochází z Kremnické mincovny z roku 1679. Podle toho, jakož i podle tehdejší politické situace v Košicích, se dá uschování pokladu datovat do let 1680–1682. Bylo to období rozmachu kuruckých hnutí v Horním Uhersku, jehož vůdce Imrich Tököly se pokoušel dobýt Košice. To se mu podařilo v roce 1682. Podle skladby mincí pokladu se dá usuzovat, že jeho majitelem byla zámožná postava – přívrženec Habsburků. Svědčí o tom i místo ukrytí pokladu před povstalci – administrativní budova Spišské komory na Hlavní ulici (dnes číslo 68), tedy hlavní finanční instituce s působností pro Horní Uhersko. Majitel cennosti ukryl ze strachu před odcizením pod podlahu sklepaJan II. Kazimír Vasa (22. března 1609, Krakov, Polsko – 16. prosince 1672) byl polský král v letech 1648–1668 a titulární král švédský v letech 1648–1660 Jan Kazimír se narodil jako druhý syn ze sedmi potomků polského krále Zikmunda III. a jeho druhé manželky Konstancie Habsburské, jeho starší bratr z tohoto manželství však zemřel již v batolecím věku. V pořadí nástupnictví byl až druhý po svém bratrovi, Vladislavovi IV. Jan Kazimír byl vychováván jezuity, dostalo se mu vynikajícího vzdělání a jeho otec s ním počítal pro církevní kariéru. Přesto se proslavil jako vynikající vojevůdce, což prokázal ve válce o Smolensk, kde Poláci bojovali proti Rusku. Vedl několik diplomatických misí, při nichž uzavřel spojenectví Polska s Habsburskou říší a se Španělskem. Od španělského krále Filipa III. dokonce získal roku 1637 hodnost admirála. Při návratu, když cestoval přes Francii, byl roku 1638 zatčen na rozkaz kardinála Richelieua a uvězněn jako španělský vyzvědač. Vězněn byl dva roky, 1638–1640, po zásahu polského poselstva, které kvůli tomu přijelo do Paříže, však byl propuštěn. V roce 1646 obdržel od papeže kardinálskou hodnost, ačkoli neměl kněžské svěcení. Po nástupu na trůn se kardinálského titulu zřekl. ZASÍLÁME I NA SVK A MOŽNÁ PLATBA V EUR